Nebudu chodit dlouho okolo horké kaše a v tomto příspěvku popíšu rovnou celý zbývající proces výroby.

V prvních dvou dílech jsem se věnoval výrobě vakuovačky a kopyta karoserie. Proces vakuování je principiálně velice jednoduchý a k jeho provedení už schází jen nějaké nahřívací zařízení, které dokáže prohřát zvolený materiál na tvářecí teplotu.

Pokud máte v úmyslu vyrábět karoserie do rozměru buggy 1:10, myslím, že si vystačíte s obyčejnou elektrickou troubou. V USA si s troubou vystačí i pro větší měřítka, ale tamní kuchyňské vybavení má v našich končinách málokdo. Z tohoto důvodu mnohým kutilům nezbude jinak než si nějaké to „nahřívadlo“ vyrobit. V mém případě jsem k výrobě použil dvě přímotopná koupelnová tělesa, která jsem koupil na Aukru doslova za pár korun. Každé těleso má výkon cca 600W, celkem má tedy nahřívadlo výkon kolem 1200W, což stačí pro rozehřátí materiálu v ploše cca 45x50cm na teplotu kolem 180°C během několika málo minut. Obě topná tělesa jsem vmontoval do rámu z dřevotřísky, který jsem z vnitřní strany olepil grilovacím alobalem. Tělesa jsou zapojena paralelně na jeden vývod. Více viz přiložené foto.

Samotný proces vakuování pak probíhá následovně.

1. Na vakuovačku umístím sádrové kopyto, které potřu separátorem (v mém případě Silikol) – je to proto, aby se po vakuování kopyto snadněji vyklopilo a někde se nepřilepilo.

2. K vakuovačce připojím vysavač – není nutné předem zapínat.

3. Materiál pro novou kastli upevním do rámu, který položím na nahřívací zařízení. Během nahřívání, rám cca 3x otočím, aby došlo k rovnoměrnému prohřátí. V případě použití materiálu PET-G (např. Vivak) se materiál zahřívá na tvářecí teplotu cca 140-150°C. V případě použití polykarbonátu (Lexan, Makrolon a spol.) je nutné zahřívat minimálně na teplotu 180°C. Materiál pro měřítka 1:8 volte v MINIMÁLNÍ tloušťce 1mm(!) – tažením na formu se totiž materiál ztenčí. Pro měřítka 1:10 a menší bych se nebál ani materiálu tloušťky 0,75mm.

4. Pokud je materiál dostatečně prohřátý, zapnu vysavač a co nejrychleji rám s materiálem přenesu a přitisknu na vakuovačku. Rychlost je zde nutná, protože materiál velice rychle chladne. Důležitá je i přesnost „nasazení“. Jakmile se materiálem dotknete kopyta tak ten se takřka okamžitě přilepí a není už možná žádná korekce – výsledkem bude nepěkná vrásčitá věc.

5. Materiál dotvářím ještě na kopytu např. s pomocí horkovzdušné pistole (vysavač stále zapnutý).

6. Po vychladnutí materiálu vypnout vypnu vysavač a kopyto opatrně vymáčknu. Opatrnost a trpělivost je opravdu na místě, protože v tomto momentu můžete zjistit, jak je sádra křehká. Pokud nebudete opatrní nebo nepoužijete separátor, je dost možné, že si kopyto zničíte hned při prvním pokusu.

Pokud máte s vlastní výrobou zkušenosti, klidně se o ně podělte přidáním komentáře.

P.S.: Karoserie zachycená na fotografiích dlouho nevydržela. Důvodem bylo použití materiálu PET-G tloušťky 0,75mm což se ukázalo jako opravdu málo.

 Zanechat komentář

(required)

(required)

Můžete používat tyto HTML tagy a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

   
© 2011 Caster Racing Fusion EX-1 Suffusion theme by Sayontan Sinha
„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde